Deset řešení, ne sedmdesát projektů. Co ukázala analýza českých 5G aplikací
Září je měsíc, kdy se na radnicích sestavují rozpočty na příští rok. Ten příští je ale v jedné věci jiný než všechny předchozí: bude to první rok, kdy si obec 5G aplikaci nepořídí ze stoprocentní dotace.
Demonstrativní projekty financované z Národního plánu obnovy skončily. Za sebou nechaly zhruba sedmdesát realizací v hodnotě přes miliardu korun — kamerové systémy, virtuální realitu ve školách, řízení dopravy, telemedicínu, monitoring prostředí. BCO všechny tyto projekty prošla a zpracovala do veřejné databáze. Tady je to podstatné, co z toho vyplynulo.
1. Není to sedmdesát projektů. Je to zhruba deset řešení
Když se projekty seřadí ne podle žadatele, ale podle toho, co vlastně dělají, počet dramaticky spadne. Opakuje se relativně malý počet typových řešení — řádově kolem deseti. Tři z nich přitom tvoří většinu všeho, co v Česku vzniklo:
- virtuální realita ve výuce 19
- městské kamerové a dohlížecí systémy 13
- dopravní aplikace — řízení, preference vozidel IZS, parkování 13
Zbytek tvoří telemedicína a asistenční služby, monitoring životního prostředí, správa odpadů a energií, průmyslové aplikace a několik ojedinělých řešení.
Co si z toho odnést: pokud plánujete kamerový systém nebo VR učebnu, nejste první. Jste patnáctý nebo dvacátý. To znamená, že existuje někdo, kdo přesně tímhle prošel, a kdo vám za hodinu telefonátu řekne, co udělal jinak, kdyby to dělal znovu. Kontakty na příjemce jsou v databázi.
2. Technologie má následovat případ užití, ne naopak
Druhé zjištění je nepohodlnější. U části projektů není 5G podstatou řešení, ale jednou z několika možných cest, jak zařízení připojit. Kamera, senzor nebo VR brýle mohou v konkrétní lokalitě fungovat přes optiku, Wi-Fi, NB-IoT nebo LoRa stejně dobře — a někdy levněji.
To není kritika projektů. Je to připomínka pořadí, ve kterém se má rozhodovat. Na letošním Fóru pro města to zaznělo v podstatě od všech řečníků: nejdřív definujte, co chcete, aby se ve městě stalo. Teprve pak vybírejte technologii.
Rozdíl mezi špatným a dobrým zadáním vypadá takhle:
- ✗ „Chceme chytré město."
- ✓ „Chceme hlídat naplněnost čtyřiceti kontejnerů a ušetřit dva svozy týdně."
První zadání vede k projektu, který se po skončení dotace vypne. Druhé k řešení, které se ubrání i v rozpočtové debatě.
3. Nejdražší mezera je ta, kterou v dokumentaci nenajdete
Když jsme procházeli dokumentaci realizovaných projektů, ukázalo se, že u velké části z nich systematicky chybějí právě ty údaje, které obec potřebuje k rozhodnutí:
- kolik řešení stálo pořídit,
- kolik stojí ho každý rok provozovat,
- jak dlouho trvalo od rozhodnutí ke spuštění,
- kolik lidí a jaké kvalifikace jeho provoz vyžaduje,
- a co by dnes jeho autoři udělali jinak.
Dokumentace projektů odpovídá na otázku, co se pořídilo. Neodpovídá na otázku, co to obnáší. Přitom právě tahle druhá otázka rozhoduje o tom, jestli řešení za tři roky pořád běží, nebo stojí odstavené.
Pět otázek, než do rozpočtu napíšete částku
- Jaký konkrétní, měřitelný problém tím řeším? Číslo, ne přídavné jméno.
- Existuje to už někde v Česku? Zkontrolujte v databázi a zavolejte tomu, kdo to má.
- Je 5G opravdu nejvhodnější způsob připojení? Pro řadu senzorových aplikací není.
- Kdo to bude provozovat a z jakého rozpočtu? Jméno útvaru a roční částka, ne „vyřešíme později".
- Co se stane, až skončí smlouva s dodavatelem? Kdo drží data, kdo umí systém spravovat.
Pokud neumíte odpovědět na tři z pěti, projekt ještě není připravený — a to je dobré zjistit teď, ne za rok.
Od katalogu ke kartám řešení
Právě proto BCO databázi dál rozšiřuje. Cílem je posunout ji od seznamu projektů ke kartám typových řešení: co to je, pro jakou situaci obce se to hodí, co k tomu potřebujete mít připravené, jaký je řádový rozsah nákladů na pořízení i na provoz a jaké zkušenosti mají ti, kdo to už provozují.
Co přijde po dotacích
Zároveň se mění celý rámec. Podle toho, co na Fóru pro města prezentovalo MMR, přinese období po roce 2027 méně dotací a více konkurence, s posunem k podpoře inovací a k finančním nástrojům. Podpora technologicky zaměřených pilotů má pokračovat, ale v jiné podobě — zmiňována jsou digitální dvojčata, umělá inteligence a ve výhledu 6G.
Mění se i evropská pravidla. Evropská komise 21. ledna 2026 zveřejnila návrh Aktu o digitálních sítích (Digital Networks Act, DNA) — nařízení o 210 článcích, které slučuje a nahrazuje Evropský kodex pro elektronické komunikace, nařízení o BEREC, program politiky rádiového spektra i části dalších předpisů. Cílem je podpořit přechod na optiku a na vysoce kvalitní sítě 5G a 6G. Návrh nyní prochází legislativním procesem v Radě EU a Evropském parlamentu.
A konečně se rozšířil technický prostor: od 1. července 2026 je otevřené pásmo 26 GHz, které se hodí právě pro privátní sítě v areálech, kampusech a průmyslových zónách.