Celý den o 5G. Fórum pro města ukázalo, co v Česku za sedm let vzniklo

Tematický blok věnovaný 5G byl na třetím ročníku Fóra pro města, které se uskutečnilo 22.–23. dubna 2026 v Domě kultury v Ústí nad Labem, jedním z hlavních programových pilířů. Na jeho přípravě se podílela i Broadband Competence Office ČR.

Program bloku spojil pohledy, které se v Česku obvykle potkávají jen na papíře: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, města, městské firmy, dodavatele řešení i poradce. Součástí byla také prohlídka realizovaných projektů v Ústí nad Labem, návštěva 5G showroomu a exkurze do operačního střediska městské policie.

Sedm let práce a jedna miliarda

Bilanci státu otevřela Věra Karin Brázová, vedoucí Oddělení rozvoje měst MMR. Podpora demonstrativních aplikací 5G je podle prezentovaných údajů dlouhodobou prací od roku 2019; aktuálně se realizuje více než 70 projektů v hodnotě přes miliardu korun v oblastech Průmyslu 4.0, telemedicíny, virtuální reality ve školách, chytrého řízení dopravy, bezpečnosti veřejného prostoru i krajiny a zemědělství.

Rámec upřesnil Kamil Papež, vrchní ředitel Sekce regionálního rozvoje MMR: základem byla mezirezortní spolupráce MMR a MPO, pilotní soutěž 5G pro 5 měst z let 2019–2022 a na ni navazující tři výzvy MMR financované z Národního plánu obnovy (2022, 2023 a 2024). MMR k tématu zároveň vydalo novou publikaci s konkrétními příklady praktického využití 5G v českých městech, obcích a firmách.

Petr Vítek, tajemník 5G aliance na MPO, zasadil celou věc do vládní strategie Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice — Cesta k digitální ekonomice z ledna 2020. Investice č. 6 komponenty 1.4 Národního plánu obnovy, ze které se demonstrativní projekty financují, má alokaci 1 075 milionů korun a realizuje se v letech 2021–2026. Vlastníkem komponenty je MPO, implementačním subjektem MMR.

Tři kategorie, do kterých se české projekty vejdou

Z přehledu MPO vyplynulo, že drtivá většina realizovaných projektů spadá do tří skupin:

• Bezpečnost a monitoring ve městech — chytré kamerové systémy, monitoring dopravy, automatizovaná kontrola vozidel, senzory proti černým skládkám. AI analytika pomáhá identifikovat situace v reálném čase.
• Digitalizace vzdělávání a virtuální realita — VR brýle, interaktivní displeje, hybridní výuka, zpřístupnění moderních výukových programů i v odlehlých regionech a pro žáky se zdravotním postižením.
• Chytrá mobilita a zdravotnictví — preference vozidel IZS na křižovatkách, řízení dopravy v reálném čase, kampusové 5G sítě v nemocnicích, digitální vizity u lůžek, robotická logistika.

Ústí nad Labem jako živá ukázka

Hostitelské město ukázalo, jak vypadá 5G projekt po zapnutí. Jan Hofman a Jan Čermák ze společnosti Metropolnet představili konkrétní realizace:

• Online strážník městské policie — tělové kamery s živým přenosem, kamery ve vozidlech s detekcí SPZ, 5G routery a tablety pro posádky, napojení na evidenční systém městské policie.
• Inteligentní řízení dopravy s podporou 5G — kamerové dopravní detektory s AI analýzou na příjezdových komunikacích, úpravy šesti světelně řízených křižovatek, jednotky C-ITS pro komunikaci vozidel s infrastrukturou, serverová infrastruktura dopravního informačního centra a konektivita přes privátní APN.
• Zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy — strategické detektory s videoanalytikou pro detekci chodců a cyklistů, LED pás v povrchu vozovky varující chodce před přijíždějícím vozidlem MHD, dokumentační kamery ve vozech veřejné dopravy, priorita pro vozidla IZS.
• Dále Dronové centrum a projekt kybernetického dohledu a zabezpečení datových bodů v 5G.

Jan Hofman zároveň upozornil na to, co v technických prezentacích obvykle nezaznívá: „Maličkost? Nezapomenout na lidi." Odbornost, plat, zázemí a apolitičnost týmu, který má řešení provozovat, označil za předpoklad úspěchu srovnatelný s technologií samotnou.

Co projektům nejčastěji chybí

Zbyněk Bolcek ze společnosti Grant Thornton, která pro MPO zpracovala rozsáhlý soubor studií k Národnímu plánu obnovy, formuloval poznatek, který se blokem táhl jako červená nit: 5G konektivita je jen nástroj, nikoli cíl. Nemá smysl zavádět privátní 5G, dokud město nemá jasně definované cíle a případy užití. Doporučil začít definicí požadavků na připojení — úroveň dostupnosti, maximální latence, kapacita, počet současných připojení, požadavky na kyberbezpečnost a lokální zpracování dat, rozsah pokrytí — a teprve na jejich základě volit technologii. Ta přitom nemusí být 5G: pro řadu městských případů užití je vhodnější NB-IoT, LoRa nebo LTE-M.

Petr Záhora ze společnosti Gatum Group doplnil pohled na přípravu a řízení projektů. Inovační projekty mají podle něj odlišné faktory úspěchu než běžné investiční akce: větší komplexita, obtížné stanovení rozsahu a rozpočtu, málo času na přípravu a nutnost adaptace v mezích zákona o zadávání veřejných zakázek. Upozornil také na rozdíl mezi technickým dozorem a projektovým dohledem — a na to, že ani jednu z těchto kapacit nemá každé město k dispozici.

Zkušenosti z průmyslové strany přinesli Olga Jedličková a Tomáš Pořízek ze Smart Informatics: mobilní kontribuce videa z místa zásahu pro Hasičský záchranný sbor s agregovaným připojením přes více sítí, teleoperace a vzdálená chirurgická asistence přes privátní 5G SA síť nebo autonomní robotická inspekce v kritických provozech.

Chci 5G, ale...

BCO v bloku vystoupila s přednáškou Chci 5G, ale..., kterou přednesl vedoucí BCO ČR Michal Manhart. Její jádro tvořila tři nejčastější „ale", která BCO od samospráv slýchá: nechceme výkopy, nechceme nové stožáry a vysílače, a chceme to hned.

Přednáška proto začala rozlišením, které je podle BCO výchozím bodem každého rozhovoru: 5G není jedno 5G. Veřejná síť je pokrytí pro občany a investuje do ní operátor. Privátní neboli průmyslová síť slouží kampusu, nemocnici nebo průmyslové zóně a investuje do ní firma či město. FWA je pevný internet přes mobilní síť tam, kde není optika. Každá z těchto tří variant vyžaduje po obci něco jiného.

Následovala tři konkrétní zadání pro města: otevřená fyzická infrastruktura (sloupy veřejného osvětlení, střechy budov, kabelovody), digitální technická mapa a znalost povinností plynoucích z nařízení GIA. S každým z těchto bodů BCO pomáhá bezplatně.

Jako protipól abstraktnímu „chceme chytré město" postavila přednáška princip use-case first — tedy zadání typu „chceme hlídat naplněnost čtyřiceti kontejnerů a ušetřit dva svozy týdně". A jako ilustraci uvedla tři případy z vlastní praxe BCO: obec Radějov, kde se problém s pokrytím vyřešil jednáním s operátorem a vysílačem typu rooftop; Tišnov, kde výstavbu BTS podpořili i sami občané; a Liberec, kde by bez součinnosti města relokace věže znamenala ztrátu signálu.