Ochranná pásma

Uvedení do problematiky (co jsou, kde je najdeme atd.)

Ochranné pásmo je pásmo, které vymezuje území (chráněné území), ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodu ochrany závažných zájmů společnosti (veřejný zájem).

Je to :

• vymezená plocha obklopující ochraňovanou nemovitost, strom, přírodní útvar nebo území. V ochranném pásmu se podle povahy ochrany některé činnosti zakazují (výstavba, těžba, hnojení.........) případně i nařizují (kosení trávy ručně, odstraňování náletů.......).
• pruh území ve stanovené šíři od vnějšího okraje inženýrské sítě; slouží k tomu, aby nebyl ohrožen provoz technických zařízení, případně liniové stavby. Rozsah ochranného pásma je pro většinu zařízení a liniových staveb vyhlášen a stanoven zákonem (Energetický zákon, Zákon o elektronických komunikacích, Zákon o vodovodech a kanalizačním řadu, Zákon o pozemních komunikacích, Zákon o drahách, Zákon o lesích, vodách a další zákony). Pokud není ochranné pásmo stanoveno v zákonem, tak je možno ho stanovit cestou Stavebního úřadu vydáním Územního rozhodnutí o ochranném pásmu.

K tomu pouze dodávám, že ochranná pásma jsou vymezena buď zákonem nebo územním rozhodnutím o ochranném pásmu (například u nadzemního vedení elektronických komunikací) vydaném příslušným Stavebním úřadem.

A nyní podrobněji k ochranným pásmům elektronických komunikací.

Ochranné pásmo komunikačního vedení dle zákona 127/2005 Sb v platném znění:

§102 – Ochranné pásmo komunikačního vedení

1. 1. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Pokud není podle Stavebního zákona vyžadováno ani jedno z uvedených povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.
   2. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,0 m po stranách krajního vedení. Dodávám, že v současné době je schválena novela zákona a tato novela mění šíři ochranného pásma podzemního komunikačního vedení na 0.5 m po stranách krajního vedení. Předpokládaná účinnost změny je od 1.1.2021.

1. V ochranném pásmu pozemního komunikačního vedení je zakázáno
   1. bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí Stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
   2. bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí Stavebního úřadu zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
   3. bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.
2. Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
3. Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného dle Stavebního zákona. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný Stavební úřad v uvedeném rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení. V řízení o ochranném pásmu je dotčeným správním úřadem Český telekomunikační úřad.

Závěrem tedy konstatuji, že v problematice ochranných pásem lze za základní právní předpis považovat Stavební zákon a prováděcí předpisy k němu. Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem, nebo na jeho základě (například zákon 458/2000 Sb (Energetický); 127/2005 Sb.(O elektronických komunikacích); 266/1994 Sb. (O drahách); 13/1997Sb. (O pozemních komunikacích) a řada dalších).

V Praze dne 11.10.2020 Zpracoval : Ing. Jiří Kliner, autorizovaný inženýr ČKAIT č.0002919

Zpět na seznam otázek